(Ideová) cesta ke skútru

Znáš to. Ráno vystřelíš z baráku, abys stihl šalinu. I když děláš co můžeš, v nejlepším případě ti zavře přímo před nosem. No, co už? Další jede za chvilku... Nejede, vypadla. Tak další... Namáčklej na dveře davem "spolucestujících" si maluješ, jak na zastávce vystřelíš a přeběhneš do autobusu. Nepřeběhneš. Šalina si pěkně počká, až tvůj bus od zastávky odrazí, a až pak milostivě popojede a nechá tě otrávenýho vypadnout na chodník. Máš dost času se zamýšlet nad tím, proč mají cestující MHD tak kyselý ksichty.

Takto strávíš den co den cestou do práce i přes hodinu. A domů? To se pro změnu autobus zadrhne v odpolední špičce. Další hodina. Přes dvě hodiny života k ničemu denně. I kdybys všechno stihl, nic neujelo, všechno navazovalo, máš to dvakrát čtyřicet pět minut.

Někdy jedeš autem. To ti vyjde cesta tak na dvacet minut. Když jedeš mimo špičku. Když máš pech, poskakuješ stejnou trasu přes hodinu. Nikam neuhneš. Není kam. Sice se s nikým nemačkáš, ale dost se to prodraží. A ještě jedna drobnost - parkování. Večer zpravidla nemáš šanci rozumně zaparkovat. Pak objíždíš pěknou chvíli i okolní ulice. Nebo necháš auto ilegálně na chodníku a celý večer si kazíš neustálým vybíháním na balkón zkontrolovat, jestli náhodou někdo konečně neuvolnil místo.

Zkusíš kolo. Dost kolegů přece jezdí do rachoty na kole. Někteří dokonce z druhé strany města. Na kole jsi jezdíval často a rád. Kdysi. Najdeš si trasu zčásti po cyklostezce a z části mimo hlavní tahy. Když na kole, tak zdravě! Ale kdysi není teď. Po hodině šlapání sice dorazíš k píchačkám, ale pokouší se o tebe infarkt, musíš každopádně pod sprchu (jo, ta je nutná) a tak další hodinku snižuješ tepovou frekvenci k normálu. A to tě čeká ještě cesta domů!

Pak ti to dojde! Proč tě pořídit si skútr nenapadlo dřív! Vždyť je to pro každodenní cestování za prací ideální dopravní prostředek! Vždyť na skútru jezdí celá Itálie a půlka Francie. O Asii nemluvě. Jezdí na něm švagr i tvá zubařka. (Později tě překvapí, kolik dalších tvých známých má skútr.) Řídit skútr nemůže být tedy nijak těžké. (Cha chá! Optimisto.) Skútr má zanedbatelnou spotřebu a směšné povinně ručení. S trochou drzosti se s ním dostaneš všude. Skoro jako s kolem a tou drzostí. Zácpy objedeš nebo projedeš. Pomalejší jak autem nebudeš a bez problémů zaparkuješ. Vyšetříš minimálně padesát minut denně na něco zajímavějšího, než je cestování MHD. A na skútr máš dokonce papíry. Máš "béčko", můžeš na skútru. Takže skútr...

Toto skútroviště v Janově byla spolehlivě jedna z kapek

No jo, skútr. Sice sis kdysi v dětském nadšení z blížící se dospělosti udělal "papíry na padesátku", ale nikdy jsi nejezdil. Jen ses párkrát svezl na kamarádově simálovi. A motorky tě vlastně vůbec netáhly. A co víc na kole jezdíš přiznej si jak podělanej a ani z kopce to pořádně nepustíš. Jak pak chceš jezdit na skútru? To je třeba nejdřív zkusit.

Domluvíš se, no, třeba se švagrem, na zkušební jízdě. Jen si na to nezávazně sednout, popojet. Zkusit jestli nespadneš... Najednou sedíš na nastartované aprilce s instruktáží "toto je přední brzda, toto je zadní brzda, pozor, opačně jak na kole, trochu přidej plyn a počkej, až to zabere. variátor je už unavenej..." a - JEDEŠ! Pár koleček po ulici k borovici a zpátky. Nespadneš. Uff. Pro dnešek stačilo.

No jo, co ale na opravdové silnici? Je jasné, že je třeba další zkušební jízda. Oproti původnímu opatrnému plánu začít na rozestavěném sídlišti najednou kroužíš centrem města, po kolejích, mezi auty. No dobře, neděle odpoledne. Ale stejně, až si na to později vzpomeneš s tím, co už budeš o ježdění vědět...

Každopádně "zkouška složena", nezbývá než plán "budu jezdit na skútru" dotáhnout...

Nebo snad ještě nesmyslně váháš? Spousta lidí už dávno před tebou přišla na to, že skútr je nejvíc. A někteří to i "vytesali" na YouTube. Však podívej...

neděle 31. ledna 2016