Tak dlouho se chystáš napsat příspěvek - až ho někdo napíše "za tebe". Na Motorkáři.cz si můžeš přečíst 10 tipů pro jízdu se spolujezdcem. Tam je sepsáno všechno potřebné. Ale když už jsem jednou začal..
Sám jsem se svezení spolujezdce docela dlouho bál. Měl jsem v plánu požádat nejdřív některého z moto-kamarádů, aby se obětoval udělat figuranta a případně poradil, co a jak. Na to ale nějak nedošlo. Posadil jsem si za sebe tedy rovnou poklad nejdražší a vyrazili jsme.
Na stopětadvacítce se sakra pozná i "muší váha" navíc. Skútřík se mnohem líněji rozjíždí, tím pádem je po rozjezdu delší dobu nestabilní. Bacha na to. Taky při brzdění musíš víc zabrat. Ale ne moc. Opatrně. Na druhou stranu nesmíš se bát při zatáčení naklopit, jak je potřeba. Jinak neudržíš stopu a dopadne to špatně.
Na bezpečnosti hodně přidá intercom do helmy. No, asi hlavně na pocitu bezpečnosti. Jsem mnohem jistější, když můžu "batůžek" včas informovat nebo i varovat před následujícími manévry.
Instruktážní videa najdeš pochopitelně i seriózní...
Našel jsem i celý balíček videí na téma "jízda se spolujezdcem". Jen aby těch rad nakonec nebylo až moc, že? ;-)
Každý má na světě dvojníka. Vzpomínám jak někdy v dobách gymplu mě jednou ve městě tahal spolužák za rukáv: "Maro, koukej, támhle stojíš!" Každý má i jmenovce. A nebývá s tím zpravidla větší problém. Dokud se nesetkáte ve stejném oboru nebo na "mediálním poli", což se mi nedávno podařilo upozorněním na můj text Krátká zpráva z veřejné diskuze o rezidentním parkování v Brně na Kabinet Motorismu.
Já jsem ten Marek Fišer, co je détépák, webař, grafik, ilustrátor, programátor a nijak se politicky neangažuje. Jsem ten Marek Fišer, co nosí vousy, má břicho a nemá vlasy. Jsem ten Marek Fišer, co má rád auta, rád auty cestuje, rád různými auty jezdí a rád auty parkuje. Ale ano, taky rád jezdí na kole. Ale nenutí k tomu nikoho jiného, netvrdí, že je to spása moderní městské dopravy. A mnohem mnohem radši jezdí po Brně na skútru! Protože...
"...výše zmíněné dodávkové vozidlo do mě ... nacouvalo ... pokračovalo převyprávěním vzniklé situace řidičem bílé dodávky. Jaké však bylo mé překvapení, když tato dotyčná osoba celou situaci popsala, avšak maličko zamíchala pořadím, kdy já jsem byl označen za viníka nehody, který neubrzdil svůj stroj a zezadu narazil do dodávkového vozu."
Otázkou zůstává, jestli by měla nahrávka důkazní váhu (viz třeba Autokamery a legislativa - Kamera do Auta). Ale vidět kameru, nejspíš by si ten šofér lhát netroufl.
Pokud by sis dovolil trochu víc paranoie, musel bys ale namontovat jednu dopředu, druhou dozadu (ostatně jako mají půjčované skútry Sharing Enjoy), další na helmu...
Krajská rada Northamptonshire je prý první ve Velké Británii, ale skoro bych se dohadoval, že na světě, která aktivně podporuje "motorcycle commuting", dojíždění na motorce či skútru. Důvody proč! Ty jsou přeci všeobecně známé...
Podle popisu elektroskútr HERO T6 pohání 4kW elektromotor a na jedno nabití ujedete až 60-80 km. Maximálka je 80 km/h. Nic z toho není mnoho.
Když nebudeš "zachraňovat planetu", a srovnáš HERO T6 s PCX, když už to tak vypadá, nezjistíš nic moc pozitivního:
srovnatelně drahý stroj (do nedávné ceníkové slevě asi o 10.000,- dokonce dražší!)
na jedno "naplnění nádrže" (tedy nabití) to ujede zhruba 5x kratší vzdálenost
"naplnění nádrže" (tedy nabití) trvá asi tak 72x déle ;-)
poloviční výkon motoru (to nemůže krotící moment vynahradit)
15 let starý design
nevrčí! Což je taky bezpečnostní problém!
...a skutečné provozní náklady si porovnáme, až se budu měnit baterky
Nejsem slepý "elektro-nadšenec", ale ani nejsem z principu proti. Právě proto mi takové "výstřelky" přijdou jen zajímavé (i co se toho očividného kopírování týče). Jenom to. Ale současně to neznamená, že bych se nechtěl projet. ;-)
Je spousta mezinárodně "slavených" dnů, o kterých nemáš třeba ani tušení. O některých sice tušení máš, ale pořád na ně zapomínáš. No ano, dnes zase bez ručníku. :-(
Určitě bys ale neměl zapomenout na "International Ride to Work Day", tedy "Mezinárodní den jízdy do práce". Míněna je jízda na motorce či skútru. Krátký popis najdeš i na Wikipedii pod heslem "Ride To Work", Den jízdy je vyhlášen každé třetí červnové pondělí, což je letos 20.
Den jízdy je "slaven" v různých zemích po celém světě. Velkou podporu má třeba v Anglii, kde mají dokonce celý "Ride To Work Week"! O co jde tam charakterizují takto:
"Během Ride To Work Week, řidiči motorek a skútrů po celém světě ukazují, jak příjemné je jejich každodenní dojíždění do práce. Ježděním do práce ukážeme, že život bude lepší, když bude více lidí jezdit na motocyklech a skútrech každý den, s časovými úsporami, menšími dopravními zácpamy a sníženými náklady na cestu. Jeť s námi a dojížděj šťastný!"
S překladem jsem se jak vidíš moc nepáral, ale základní slovíčka jsou:
commute - dojíždění do práce, jakékoliv
ride - řídit motorku, skútr (to, na čem se sedí)
Já osobně se určitě zúčastním. ostatně jako každý jiný pracovní den. ;-)
Krade se. Krade se všechno, krade se všude. A kradou se i motorky a skútry. Všude. Skútr sice není tak "lukrativní zboží" jako pořádná, i desetkrát dražší motorka, zato jej v pohodě odnesou dva chlapi, hodí do dodávky a jsou fuč i se skútrem. Proti tomu nepomůže ani zamknutá řidítka, ani zámek přední brzdy, ani imobilizér a nakonec ani alarm.
Podle všech dostupných zdrojů je nejúčinnější řešení jediné: "vzít pořádnej řetěz a skútr přivázat k něčemu fest pevnýmu". Zajímavý fenomén jsem pozoroval onehdy v Itálii - čím víc jižněji, tím tlustší řetěz. Doporučuje se přivázat motorku i v garáži. Třeba k oku zapuštěnému do podlahy.
Alarm ale taky není samozřejmě k zahození. Může odradit a zahnat příležitostné nenechavce. Jiný level je tichý alarm, co posílá sms nebo zavolá na mobil, ale zloděje nezažene, ale ani nevyprovokuje. Zato máš šanci ho dopadnout. Zloděje.
Další úroveň je gps tracker (ten má v sobě skutečný GPS modul k určení polohy podle satelitů) nebo gsm tracker (polohu určuje mnohem nepřesněji triangulací podle polohy BTS). Tracker dálkově ovládáš pomocí sms a zavoláním a pomůže ukradený skútr dohledat a pak snad i zachránit. Ale jenom pokud zloději tracker dřív neobjeví. Taky pak ale můžeš i za běžného provozování polohu skútru zjišťovat a třeba automaticky zaznamenávat. Ale to může být dvojsečné. ;-)
Tato zařízení se dají samozřejmě kombinovat. Originální a značkové zabezpečení stojí ale bratru několik tisíc. "Čína" se dá sice pořídit jen za pár stovek. Ale znáš to, "čína".
Poslední možnost je - pojištění. To sice přímo ukradení nezabrání, ale když jej poctivě platíš, nejspíš se nic nestane. A když už, tak nezůstaneš chodcem dlouho. ;-)
Z prosté otázky "Co si obléct na skútr?" si můžeš vytvořit pěkně těžké dilema, i když ti to zpočátku nemusí tak přijít. Z podstaty operativního přibližovadla chceš na skútr jen "nasednout a jet". No jistě, musíš "nasadit helmu, nasednout a jet". Třeba ve Francii musíš "nasadit helmu, natáhnout rukavice, nasednout a jet". Rukavice jsou ale fajn i bez povinnosti. A nezapomeň, že si ze zákona musíš chránit i oči! Ale to je všechno, co musíš. Další už je na tobě. V letní slunné Itálii úplně normálně jezdi na skútrech ženské do práce v šatečkách a na takovýchhle šteklích. Jen helmu na hlavě.
Rukavice jsou dobré "motorkářské", pevné, vypolstrované a s chrániči kloubů. Jde jak o zimu, tak o "mechanickou" ochranu a bezpečnost. Vzpomeň si jen jak bolí, když tě někdo klepne přes prsty. ;-) O pádu na ruce raději nemluvě. :-(
Je dobré mít i pevné boty. Nebo alespoň boty s pevnou špičkou. Brnknout nohou o zem je tak snadné! Zvlášť pro začátečníka. A mezi prsty taky nepříjemně fouká. I v létě!
Na skútru to vůbec dost "táhne". S tím počítej a obleč se tepleji, než by ti stačilo jako chodci. Což o to, ve městě to nemusí třeba tak zlé, ale vyjedeš mezi pole, přidáš plyn a teplota klesne ještě o několik dalších stupňů. Hlavně si pohlídej krk, tu mezeru mezi límcem a helmou, a ledviny, tu mezeru mezi bundou a kalhotami. Ale i s běžným zimním oblečením můžeš pohodlně jezdit i kolem nuly.
Na skútr, stejně jako na motorku, si oblíkni výrazné oblečení. Kanárková žlutá je dost dobrá, i když se ti nelíbí. Přitáhne oči i jinak celkem nevšímavých řidičů. Reflexní prvky se předpokládají automaticky. Vykašli se na černou eleganci a natáhni si vestu nebo aspoň reflexní šráky nebo kšandy. Ty přes jedno rameno navíc působí dost "policejně" a auta si drží z nejistoty větší odstup. ;-)
Helma neboli přilba je povinná. Tečka. Ale můžeš si vybírat z nepřeberného množství typů, značek a modelů. Základní dělení je na helmy otevřené, bez "brady", zavřené čili integrální - integrálky, a výklopné. Obyčejně si na skútr bereš helmu otevřenou. Ale když třeba mě v ní viděli moji motorkářští přátelé, unisono mě okřikli: "Chceš jezdit v tomhle? Seš blázen?". Nechráněnou čelist považují za smrtelný hřích. Doslova. Ideální mi i proto přijde výklopná helma, která se nasazuje pohodlně jako otevřená, při krátkých zastávkách si ji nemusíš sundávat, stačí jen vyklopit, stejně tak při kratších pojížďkách, a přitom zavřená poskytuje stejnou ochranu, proti počasí i při nehodě, jako integrálka. Hodně užitečná je také integrovaná sluneční clona.
Všeobecně se předpokládá, že na skútru pojedeš po městě, pomalu, a že se nic nestane. Ale když vyrazíš na delší trasu, pojedeš na silnějším skútru nebo se o sebe budeš trochu víc bát, pohlídni se po něčem "na motorku". Většina "mudlů" má motorkáře kvůli jejich koženým kombinézám s různými "vycpávkami", vysokým botám, plastovým chráničům a dalším "blbostem" za děsný frajery. Opak je ale pravdou - pokud budeš chtít být opravdu frajer, pojedeš na motorce jenom v trenkách. (Krátká vzpomínka na letní slunnou Itálii...) Všechna ta motorkářská paráda je tu hlavně od toho, aby se ti stalo, když už se něco stane, co nejmíň. Přesně takto zní všechna oficiální doporučení. Připomenu zase iBesip.cz a brožůrku Na motorce v praxi (v pdf).
Cena plné motorkářské výbavy může ale celkem snadno i přešvihnout cenu tvého městského skútru. Taky se nikomu asi moc nechce navlíkat se patnáct minut "do brnění" na desetiminutovou cestu do práce. A pak zase vysvlíkat... Ale není problém si vybrat něco z různě vyztužených kalhot, kevlarových jeansů, navlíkacích chráničů... Nejsou to levné věci. No ale, schválně, zavři oči, na chvilku, a představ si, jak ti v zatáčce na písku podjede kolo a jdeš k zemi, jak do tebe šťouchne nějakej blbec na křižovatce a jdeš k zemi... Není o tom ta písnička "hlava, ramena, kolena, palce"?
Jako všechno i motorkářské a skútrařské oblečení a obutí pořídíš na internetech. Je to ale oblečení. To je třeba si vyzkoušet. Aspoň já si bez zkoušení nic koupit nemůžu. A to to docela nesnáším. Je prostě lepší zajet do nějaké speciálky kde i poradí a pomůžou s výběrem. Fuj! To je jak z letáku. ;-)
Aby bylo jasno, bavíme se o skútru "o objemu 125 ccm s automatickou převodovkou a s poměrem výkon/hmotnost 0,1 kW/kg" (asi tak do výkonu 11 kW), na kterém u nás (!) můžeš jezdit od roku 2013 s řidičákem na osobák (skupina "B"), nebo od 16 let s patřičným oprávněním "na malou motorku". A aby bylo jasno ještě víc, jsme v situaci poměrně zkušeného řidiče právě s "béčkem", ale zcela bez zkušeností s ježděním v jedné stopě s motorem. (Přesně této situaci je věnovaná stránka Jízda na skútru do 125 cm3 s automatickou převodovkou na iBesip.cz, kam se ještě vrátíme.)
Jak jezdit na skútru? Přeci "jako na kole"
Přesně to ti bude tvrdit každý motorkář. Samozřejmě tu je pár rozdílů. Kolo zpravidla neváží přes metrák, těžiště stroje je tím pádem jinde a tím je dané jiné i chování při jízdě. Ale pokud z kola nepadáš, ovládnutí skútru ti nebude dělat větší problém. Na skútru se jezdí opravdu velmi snadno. Sedneš, přidáš plyn a - jedeš. K tomu ti postačí základní instruktáž: "Tímto takhle přidáš plyn, takto ubereš, tato páčka vpravo je přední brzda, tato páčka vlevo je zadní brzda - takže bacha! Opačně jak na kole! Tak teď nasedni, přidej plyn, jenom trochu, počkej, až zabere variátor, a jak se dáš do pohybu, zvedni nohy. Při zastavení naopak. A s brzdami opatrně." Jak se přidává plyn na motorce ví každý kluk od mala, která brzda je která si zapamatuješ rychle, a chování variátoru můžeš znát třeba z motokár nebo ze zahradního traktorku. Jak se motor dost roztočí, stroj chce jet. Prostě automat.
Na to vše je třeba přivyknout. A naučit se to. Praxí. Sice přesně tam kam chceš pojede skútr nejspíš až po několika hodinách ježdění, na to pozor, ale pár koleček na parkovišti by pro základní zacvičení mělo stačit. Dej si taky pozor při manipulaci s nastartovaným skútrem. Ta potvůrka může být překvapivě živá i bez jezdce! ;-)
Další "level" je vyrazit na silnici. Opravdovou silnici s provozem. Silnici s egoistickými automobilisty, namistrovanými motorkáři, bezohlednými chodci a drzými cyklisty. Však známe se. ;-) Asi chvilku pojedeš "jak baba", u kraje a pomaleji, ale jak ztratíš nejistotu prvničky, rychle zapomeň na návyk z kola jezdit při krajnici! Když pojedeš při kraji i normální rychlostí, bude se tě snažit předjet úplně každej. I ten, co na to nemá. A současně ti nebude nechávat zrovna dost místa. Jeď si pěkně prostředkem pruhu. Ono se to zdá možná blbé, ale opravdu je třeba dát těm za tebou jasně najevo, že "tady jedu já". A stejně tak je nutné "dostat se do zrcátka" auta před tebou. A než zastavíš na křižovatce na červené, zajeď pro změnu ke středové čáře tak, aby tě ten před tebou viděl v bočním zrcátku, a současně tě nerozmačkal ten blbec za tebou, když to nedobrzdí. Tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu - musíš předvídat! Na skútru, stejně jako na motorce, musíš mnohem víc předvídat chování ostatních, než v autě. Oproti řidičům v autě jsi úplně nahý. O náklaďácích nemluvě.
Zkušenosti z auta a "znalost terénu" ti situaci zjednoduší jen v tom, že nemusíš přemýšlet kudy se kam dostaneš, kdy přejet do jakého pruhu, naopak už třeba víš, kudy jet, aby ses vyhnul hustšímu provozu.
Pro další rady zajdi zase na YouTube. Různých poučovacích videí najdeš až moc, ne všechna jsou pro svou nekvalitu koukatelná, ale nenarazil jsem zatím na žádné, co by vyloženě lhalo.
Jak jezdit na skútru? Stejně jako na motorce
Oni to motorkáři sice neuznávají, ale skútr je taky motorka. Máš to napsané i v techničáku a na pojištění. Mezi skútrem a motorkou je rozdíl jen v koncepci uložení motoru a v kapotáži. Skútr také nemusí mít jen malý obsah a výkon. Běžné modely velkých cestovních skútrů mají obsah kolem půl litru a víc. Také "automat" je obvyklý až v současnosti. A posmívá se někdo autům s automatem? Jak motoráři nahlíží na skútr názorně ukazuje (současný) popis Skútr – Wikipedie. Každá druhá věta minimálně zavání polopravdou. Znám ale osobně i několik motorkářů srdcařů s "opravdovou mašinou", co na skútru normálně jezdí a nestydí se za to. Není totiž proč.
Dost motorkářů se netají názorem, že řidič s "béčkem" na skútr nepatří. Že přeci nemá tu správnou autoškolu - teda - motoškolu, že nemá ty správné motorkářské návyky. Ale prosím tě - koho kdy kdo naučili v autoškole opravdu řídit? A na druhou stranu se po silnici může zcela legálně motat kdokoliv, ale úplně kdokoliv na kole, bez proškolení, bez zkušeností, bez přilby, bez zodpovědnosti... A všichni ostatní můžou jenom tak dávat pozor.
Ale neboj, tvoji kamarádi - motorkáři budou mít z tvého nového skútru jen radost - už totiž ví, že tě dostali, že jsi jejich. ;-)
Ještě jedna drobnost: motorkáři se na silnici zdraví. Jen tak zvednou prsty levé ruky. Ale i ti tvoji kamarádi ti budou tvrdit, že motorkáři skútristy zásadně nezdraví a když zdraví skútrista motorkáře, je to trapas. Mám ale jinou zkušenost. Pravda, mohl za to možná pokročilý podzim, kdy jezdí jen ti skalní (a ti "čerství"), nebo nekompromisní design PCX, ale zdravili mě jak motorkáři, tak maník na čtyřkolce. Nepozdravil mě naopak kluk na skútru.
Vraťme se znovu na iBesip.cz. Já osobně měl donedávna BESIP spojený jen s dopravními hřišti a poučkami pro ježdění na kole, tak, jak si to pamatuji ze školy. Přitom na webu iBesip.cz najdeš celou sekci Motocyklista věnovanou motorkářům včetně brožurky Na motorce v praxi (v pdf). Vše sepsáno dost dobře, místy skoro až moc "promotorkářsky". Doporučuji aspoň prolistovat. Také YouTube kanál Motocyklisté i obecný YouTube kanál BESIP není od věci projet. Samozřejmě BESIP trochu straší, ale opravdu je lepší si uvědomit včas, že v případech, kdy jde v autě jen o plechy, jde na motorce a na skútru o život. Nebo aspoň o zdraví.
Na bezpečnost a techniku jízdy je zaměřený mimo jiných třeba YouTube kanál australského scootersales. Trochu moc australského mluvení, jízda vlevo, ale poctivé rady zkušeného motorkáře.
Jak jezdit na skútru? Hlavou. Hlavně Hlavou
Když se zamyslíš nad jakýmkoli sestřihem motorkových nebo skútrových bouraček zjistíš, že jen potvrzují "základní balík" bezpečnostních rad a pouček pro jízdu na motorce a skútru.
S koukáním na ty bouračkový videa ale opatrně! Mohlo by tě to zastrašit. Na druhou stranu většinou se ty lidi zase ze země zvednou. To je přeci povzbudivé, ne?
Automotodrom Brno doplnil motorkářský kurz Motoškola Masarykova okruhu půldenním kurzem SKÚTR MOTOŠKOLA MASARYKOVA OKRUHU, určeným pro nováčky, jak jinak, na skútrech. Jak patnáctiletí zobáci, tak obstarožní přesedlavší "plechovkáři" se naučí ovládání skútru v typických situacích provozu, manévrování v nízkých rychlostech, krizové brzdění, vyhýbání...
V kurzu ti taky ukážou další nástrahy městského provozu, naučí předvídat a řešit možné krizovky, vysvětlí, jak "funguje fyzika motorky", jak se skútr chová v zatáčce, jak správně brzdit, zatáčet i zrychlovat.
Tým je stejný jako na "velkou" Motoškolu - osvědčená parta Pepa Sršeň, Carlos Táborský a Blanka Slavíková.
"AMD Brno, jako jeden z partnerů výstavy, připravuje speciální program pro začínající jezdce, kde se uskuteční několik workshopů na různá témata - např. Skútr motoškola. V nich se začátečníci dozví od instruktorů Pepy Sršně, Karla Táborského a Karla Abrahama něco o základních principech chování motorky (či skútru), pohybu v provozu a mezi auty, zrádných místech, nebezpečných situacích. Další workshopy se zaměří na témata "Na motorce po zadním" - ten je určen začínajícím kaskadérům, nebo "Z odrážedla do MotoGP" - , který by mohl zajímat rodiče a děti, které chtějí začít s motorkami."
Vybrat cokoliv dobře není samo s sebou. Natož vybrat dobře skútr! Základní rady a poučení najdeš v článku Jak dobře koupit skútr na Scootland. I když text nebude z nejaktuálnějších, pomůže ti udělat si celkem jasno. Situaci ulehčuje, že skútr si zpravidla pořizuješ jako užitkovou věc. Nehoníš s ním ego jako třeba s motorkou. Ale na druhou stranu kolik se dá nadělat třeba jen kolem blbých ponožek? ;-)
Já záhy dospěl k jasnému zadání:
Čínu nechceš! - podle zkušeností vyčtených i z doslechu jsem variantu čínského skútru brzo zavrhl. Hodně mě v tom utvrdily Alanovy zkušenosti sepsané na blogu Skútry, modely a domácí CNC stroje a recenze na Motorkáři.cz, třeba Maxon Ardour custom uživatele fundriver. Také mě děsí, jak se v inzerátech zcela samozřejmě k číňanům nabízí bedna náhradních dílů se seznamem, co všechno už muselo být vyměněno. Au au.
Cena kolem 20.000,- Kč - přeci jen si nejsem jistý, jak dlouho se mě skútrařina bude držet, tak proč do toho vrážet moc?
Ojetý - ojetina vyplynula logicky z předchozích dvou bodů. Nová čína by se sice limitu blížila, ale čínu přeci nechceš.
Piaggio/Vespa - skútr je třeba mít jednoznačně italské provenience! Jinak to snad ani není skútr. No ne? Každopádně pro skútry i motorky neplatí stejná pravidla co pro auta. Itálie je tady dobrá, nejlepší.
125 ccm - když už, tak ať to jede. No, ono ne že by padesátka nebo stovka nejela vůbec, ale když už by to mohlo být, tak stopětadvacítku, když už mi to papíry dovolí.
Z okolí - aby se na to dalo zajet podívat, přece. Fotka jako dobrá, ale...
Navíc je určitě lepší upřednostnit větší kola, větší úložný prostor pod sedlem, čtyřtakt před dvoutaktem, vstřikování před karburátorem u nových motorů, karburátor před vstřikováním u starých motorů, elektrický startér... No, to už si musíš uspořádat sám.
Pokud máš "áčko", nemusíš se samozřejmě omezovat kubatůrou. Teorie praví, že ojeté stopětadvacítky jsou zbytečně drahé právě kvůli zájmu "béčkařů". 150 ccm verze stejného skútru pak může být i levnější.
Další teorie tvrdí, že se markantně liší podzimní a jarní ceny. No, nemyslím si. Spíš jde o poměr nabídky a poptávky. A sychravý podzim nechává asi větší prostor pro smlouvání.
Po nedlouhém průzkumu, kde nejlíp vybírat, jsem se ustálil na několika "zdrojích":
Vysnil jsem si Piaggio XEvo 125 nebo (už teď posun!) Yamaha X-max 125. Sledováním vztahů mezi cenou, značkou a stářím jsem ale postupně zadání upravoval, až jsem dospěl k bodům:
Čínu pořád nechceš!
Cena kolem 40.000,- Kč - cena ojetých motorek obecně neklesá se stářím tak prudce jako u ojetých aut. To bylo trochu rozčarování. A do původního limitu by se vešla jen dost stará "rachotina". Já chci jezdit, ne se s tím párat v garáži. Navíc ani garáž nemám.
Ojetý - ojetý, ale ne starý. Jen pár let. Ona taky technologie jde do předu...
Derbi, Honda, Yamaha, Suzuki? - Piaggio/Vespa asi ne, na to nemám, Peugeot taky ne... Co že to pořídil Alan? Honda PCX 125? Nevypadá špatně...
125 ccm - to určitě. Padesátka jen když by to byla nabídka, co se neodmítá.
Z okolí - určitě je to třeba vidět. Ona i bouraná motorka na fotce může vypadat ok.
Další konkretizování představ už celkem rychle zaostřilo výběr na stroje Honda SH 125 a Honda PCX 125. Pak už stačila jen zajímavá (i když zase ještě víc nad limit, ale co už?) nabídka a - je to - tradá! - Honda PCX 125!
PCX je totiž nejvíc! To chceš! :-) 125 ccm s maximálkou 94 km (na tachecu 100!) je pro začátek tak akorát. PCX se snadno ovládá, poslouchá na slovo (teď jen vědět ta správná slova, že?), startuje na brnknutí... Dost se mi infantilně líbí "motorková" řidítka místo na skútrech běžných plastových útvarů (Cože? Ego?) a jako technická vychytávka stop-start systém (nejspíš si ho sice vypneš...) a komplet LED světla (model 2014-2015).
Znáš to. Ráno vystřelíš z baráku, abys stihl šalinu. I když děláš co můžeš, v nejlepším případě ti zavře přímo před nosem. No, co už? Další jede za chvilku... Nejede, vypadla. Tak další... Namáčklej na dveře davem "spolucestujících" si maluješ, jak na zastávce vystřelíš a přeběhneš do autobusu. Nepřeběhneš. Šalina si pěkně počká, až tvůj bus od zastávky odrazí, a až pak milostivě popojede a nechá tě otrávenýho vypadnout na chodník. Máš dost času se zamýšlet nad tím, proč mají cestující MHD tak kyselý ksichty.
Takto strávíš den co den cestou do práce i přes hodinu. A domů? To se pro změnu autobus zadrhne v odpolední špičce. Další hodina. Přes dvě hodiny života k ničemu denně. I kdybys všechno stihl, nic neujelo, všechno navazovalo, máš to dvakrát čtyřicet pět minut.
Někdy jedeš autem. To ti vyjde cesta tak na dvacet minut. Když jedeš mimo špičku. Když máš pech, poskakuješ stejnou trasu přes hodinu. Nikam neuhneš. Není kam. Sice se s nikým nemačkáš, ale dost se to prodraží. A ještě jedna drobnost - parkování. Večer zpravidla nemáš šanci rozumně zaparkovat. Pak objíždíš pěknou chvíli i okolní ulice. Nebo necháš auto ilegálně na chodníku a celý večer si kazíš neustálým vybíháním na balkón zkontrolovat, jestli náhodou někdo konečně neuvolnil místo.
Zkusíš kolo. Dost kolegů přece jezdí do rachoty na kole. Někteří dokonce z druhé strany města. Na kole jsi jezdíval často a rád. Kdysi. Najdeš si trasu zčásti po cyklostezce a z části mimo hlavní tahy. Když na kole, tak zdravě! Ale kdysi není teď. Po hodině šlapání sice dorazíš k píchačkám, ale pokouší se o tebe infarkt, musíš každopádně pod sprchu (jo, ta je nutná) a tak další hodinku snižuješ tepovou frekvenci k normálu. A to tě čeká ještě cesta domů!
Pak ti to dojde! Proč tě pořídit si skútr nenapadlo dřív! Vždyť je to pro každodenní cestování za prací ideální dopravní prostředek! Vždyť na skútru jezdí celá Itálie a půlka Francie. O Asii nemluvě. Jezdí na něm švagr i tvá zubařka. (Později tě překvapí, kolik dalších tvých známých má skútr.) Řídit skútr nemůže být tedy nijak těžké. (Cha chá! Optimisto.) Skútr má zanedbatelnou spotřebu a směšné povinně ručení. S trochou drzosti se s ním dostaneš všude. Skoro jako s kolem a tou drzostí. Zácpy objedeš nebo projedeš. Pomalejší jak autem nebudeš a bez problémů zaparkuješ. Vyšetříš minimálně padesát minut denně na něco zajímavějšího, než je cestování MHD. A na skútr máš dokonce papíry. Máš "béčko", můžeš na skútru. Takže skútr...
Toto skútroviště v Janově byla spolehlivě jedna z kapek
No jo, skútr. Sice sis kdysi v dětském nadšení z blížící se dospělosti udělal "papíry na padesátku", ale nikdy jsi nejezdil. Jen ses párkrát svezl na kamarádově simálovi. A motorky tě vlastně vůbec netáhly. A co víc na kole jezdíš přiznej si jak podělanej a ani z kopce to pořádně nepustíš. Jak pak chceš jezdit na skútru? To je třeba nejdřív zkusit.
Domluvíš se, no, třeba se švagrem, na zkušební jízdě. Jen si na to nezávazně sednout, popojet. Zkusit jestli nespadneš... Najednou sedíš na nastartované aprilce s instruktáží "toto je přední brzda, toto je zadní brzda, pozor, opačně jak na kole, trochu přidej plyn a počkej, až to zabere. variátor je už unavenej..." a - JEDEŠ! Pár koleček po ulici k borovici a zpátky. Nespadneš. Uff. Pro dnešek stačilo.
No jo, co ale na opravdové silnici? Je jasné, že je třeba další zkušební jízda. Oproti původnímu opatrnému plánu začít na rozestavěném sídlišti najednou kroužíš centrem města, po kolejích, mezi auty. No dobře, neděle odpoledne. Ale stejně, až si na to později vzpomeneš s tím, co už budeš o ježdění vědět...
Každopádně "zkouška složena", nezbývá než plán "budu jezdit na skútru" dotáhnout...
Nebo snad ještě nesmyslně váháš? Spousta lidí už dávno před tebou přišla na to, že skútr je nejvíc. A někteří to i "vytesali" na YouTube. Však podívej...
